
Dnes je to přesně čtrnáct dní od chvíle, kdy začal můj nový život.
Poslední týden trávím dobrovolně na psychiatrii v liberecké nemocnici. A víte co? Jsem tu spokojená.

Věnuju se sama sobě, své duševní hygieně. Mám spoustu prostoru tvořit, přemýšlet a navazovat nová přátelství.
Jsem moc ráda, že právě teď můžu být na tak bezpečném místě, kde je mi dobře. Jedno mi tu ale moc chybí – moje rodina.

Nejvíc bych si přála obejmout svého syna, svoji plyšovou Terezku a samozřejmě
i mého budoucího manžela Honzíka.



S láskou a se sluncem v duši,
Vaše Lucie

